Snímek obrazovky 2016-08-21 v 22.49.14

HRDOST A ZÁVAZEK SEDMÉ GENERACE ŘEMESLA RODINY PILAŘOVÝCH

Každý zná ty příběhy, kdy se řemeslo dědí z otce na syna. Cítíme v tom odpovědnost a úctu k rodině, danému člověku nebo zemi. Ten, kdo s řemeslem začne, neví, zda se z něj po čase stane tradice. Ten kdo na tradici může navázat, má na výběr – naučit se řemeslo a získat zkušenosti, aby je pak mohl předat dál, přispět svým dílem a posunut rodinnou tradici zase o generaci dále. Tomáš Pilař po svém dědovi i otci převzal řemeslo a nevybral si tak druhou možnost – nechat českou tradici výroby houslí zaniknout.


Dědeček Tomáše Pilaře založil houslařský ateliér i sklad dřeva na výrobu houslí v Hradci Králové před téměř sty lety. Ano, i sklad je kromě správných stromů pro výrobu houslí důležitý. Dřevené klíny se totiž na nejméně třicet let uloží k Pilařům do skladu, kde se stářím stabilizují a zároveň krásně mění barvu. Tomáš Pilař tím pádem většinu života používá materiál pořízený otcem. A to je krásné, bez lásky k řemeslu a rodinné cti by toto asi těžko bylo možné. Tento fakt musí nutit Tomáše Pilaře k odpovědnosti, kterou si těžko dokážeme představit. Jak sám říká: „Soustředěnost, trpělivost, pečlivost, nic neošidit. To mám po dědovi, ale učil jsem se u táty.“

Zdroj: forbes.cz
Zdroj: hradecky.denik.cz

Tomáš Pilař má opravdu velké štěstí, že v rodině našel dalšího nástupce, kterému řemeslo už postupně předává. Jeho nejstarší dcera Šárka má toto řemeslo také v krvi, sama už vyrobila několik mistrovských kousků. Ona a její manžel Jan tak dostanou rodinnou tradici na starost po Tomášovi. Se vším co k tomu patří. S hrdostí i závazkem. Jsme rádi, že se také rozhodli pokračovat v něčem, co přesahuje jednoho člověka. Jejich houslařská tradice se tedy posouvá o další generaci a my jim držíme palce, aby jejich příběh s dotykem Česka touto generací neskončil.

Zdroj: hradecky.denik.cz